Blízko Oválného zálivu na Aljašce jen několik mil od opuštěného McDonaldu přecházejí silnici lososi. Dvacet nebo třicet hrbatých růžových hřbetů přeskočí do hlíny a potom do tundry bez zjevného důvodu.

Možná, že špatně odbočili, nebo je vytlačily z vody silnější ryby. V zátoce se voda vlní ploutvemi, dalo by se přes ně přejít.

Příroda je tu drsná.

Aljaška je země karibu, rozeklaných vrcholů, tundry, opuštěných špionážní budov a místy i nevybuchlé vojenské munice. Během Studené války to tady totiž bylo zatraceně blízko Rusku. Určite je to důvod pro to, být opatrný.

Při návštěvě určitě musíte ochutnat palačinky s brusinkami, sladkými plody tundry, které tu dělají nedostižné. Můžete sledovat mořské vydry, v některých oblastech pátrat po vstupech do starých špionážních budov. Pozorovat sopky při západu slunce.

Asi není nic lepšího, jak pustit z hlavy všechen stres a shon světa, než jít po břehu řeky, chytit lososa, uvařit si ho, jít dál, přespat, ráno si opět chytit lososa a upéct si ho na ohni. Kam se podíváte, hory, tundra a brusinky. Při každé činnosti musíte hlídat okolí, zda není někde v blízkosti medvěd.

V té chvíli jsou všechny kanceláře celého světa neuvěřitelně vzdálené a vy žijete. Cítíte bušení srdce, když se za vrškem mihne hnědý kožich, jaká úleva, když kolem prochází jen stádo karibu.

Jen příroda a vy.

Šárka Spáčilová

Zajímá se o běh, cestování, umění a dobré jídlo